Anglie

již od začátku tohoto roku jsme se všichni těšili, na to, jak spolu s ostatními spolužáky vyjedeme na týden za hranice a poznáme krásy Francie a Anglie.  Tento týden přišel dříve, než jsme se naděli a už 28. 4. 2013 jsme netrpělivě vyčkávali na nádraží v Táboře.  V pět dvacet se náš autobus, narvaný toasty, řízky a hlavně námi, konečně rozjel a my nadšením ani oko nezamhouřili!

Po probdělé noci v autobusu jsme se v 7 ráno ocitli za francouzskými hranicemi a čekala na nás celá Paříž. Asi o hodinku později jsme tam opravdu dorazili a nestačili jsme se divit. Náš autobus zaparkoval hned pod Eiffelovou věží, my jsme vylezli na náměstí Trocadero a dříve než jsme stačili pořídit první fotku, tak se kolem nás seběhli prodejci malých „Eiffelovek“. Tady platilo pravidlo, že kdo umí smlouvat, odnese si nejvíce. Ani ne za pět minut tam bylo více prodejců, než turistů. Po sto-padesáti fotkách věže ze všech úhlů, jsme se všichni vydali vystoupat až nahoru. Dole pod věží na nás čekala fronta, ale díky našemu úžasnému průvodci – Péťovi, jsme nahoře byli během čtvrt hodiny. Díky objednanému počasí od naší paní učitelky jsme měli oblohu bez mráčků. Takže výhled byl k nezaplacení. Po cestě přes celou Paříž jsme se ocitli před katedrálou Notre Dame. Vydali jsme se na nákupy do latinské čtvrti, ochutnali tamější speciality a po krátkém rozchodu jsme se po řece Seine vrátili zpět k našemu autobusu. Cesta byla tentokrát velmi rychlá, protože téměř všichni v autobuse usnuli. První noc jsme strávili v hotelu F1, kde jsme zjistili, jak jsme si všichni spálili nosy. I když jsme šli spát celkem brzo, ranní budíček před šestou nám dal zabrat! Po rychlé snídani jsme vyrazili do Calais, kde na nás už čekal náš trajekt. Byl obrovský! Asi po hodině a půl jsme dorazili do Doveru, kde jsme hned navštívili tamější hrad spolu s podzemními tunely zvanými Dynamo. Díky modernímu zpracování expozice jsme si připadali jako za války. Nacházeli jsme se v místech, která byla třeba 50 metrů pod zemským povrchem. Poté nás čekala prohlídka hradu a přejezd do městečka Canterbury. Útulnější město jsme nikdy neviděli. Navštívili jsme i slavnou Canterburskou katedrálu, kde byl zabit arcibiskup Thomas Becket. Ten den večer na nás již čekaly naše anglické rodiny, kde jsme strávili tři noci. U rodin nás čekala vždy teplá večeře, snídaně a obědový balíček na celý den. Druhý den v Anglii nás přivítal slavný Londýn, viděli jsme Big Ben, London Eye a další památky. Spousta z nás nakoupila a nechala většinu kapesného na Picadilly Circus, ale zážitek opět k nezaplacení! Další den jsme navštívili univerzitní městečko Oxford. Kromě spousty studentů a jízdních kol jsme navštívili i slavnou oxfordskou kolej a pár míst, kde se natáčel Harry Potter. Všichni jsme si připadali jako v Bradavicích. Plni dojmů jsme se vydali na náš dlouhý rozchod, během kterého jsme stihli utratit zbytek našich liber, prohlédnout si krásy města a ještě se najíst. Po Oxfordu jsme vyrazili do malého městečka Windsor, kde se nachází jedno z dalších oficiálních sídel královny Alžběty II. Viděli jsme i chlapeckou školu Eton, kde studovali i královští princové Harry a William. Ani jsme se nenaděli a už byl před námi poslední den. Opět v Londýně. Viděli jsme Tower, Tower bridge a slavné muzeum voskových figurín Madame Tussaud‘s. Ke konci dne jsme přejeli po Temži do Greenwiche, kde jsme viděli nultý poledník, u kterého jsme se samozřejmě všichni vyfotili. Poté nás čekaly ještě párky od řidičů autobusu a cesta zpátky. Asi v deset večer jsme se nalodili na trajekt a vyjeli jsme směrem Francie. Cesta utíkala velmi rychle. Domů jsme dorazili kolem druhé hodiny odpoledne. Musíme uznat, že to byl jeden z nejlepších týdnů, co jsme doposud zažili!

Edita Deverová, Lenka Tománková, Kristýna Baťhová, Tereza Krejčová, Kristýna Urbanová