Obchodní akademie a VOŠ ekonomická Tábor
Obchodní akademie a VOŠ ekonomická,
Tábor, Jiráskova 1615

Sarajevo (Bosna a Herzegovina)

Sarajevo (Bosna a Herzegovina) – projektové setkání
Sarajevo ACES Kick-Off Meeting 25. 9. 2011 – 29. 9. 2011

Konečně nadešel den, na který jsem se od začátku školního roku těšila. ACES - zahajovací projektové setkání všech škol ze střední Evropy, které se letos konalo ve státě Bosna a Herzegovina, v hlavním městě Sarajevo.

Do Sarajeva jsme letěli brzy ráno z pražského letiště Ruzyně přes letiště v Mnichově. Celkově let zabral asi 2 hodiny. Do hotelu jsme dorazili kolem 1 hodiny odpoledne a na pokoji jsem byla ubytovaná s maďarskou studentkou Eszter a Rakušankou Elisou, obě z partnerských škol pro náš projekt. V 18 hodin se všech 200 účastníků z 15ti států projektového setkání sešlo v tělocvičně, která byla upravená pro setkání s židlemi, podiem a projektovými tabulemi. Zde nás uvítali organizátoři setkání a řekli nám, co si pro nás na následující dny připravili. Už od téhle chvíle jsem věděla, že se mi tam bude líbit. Spolubydlící byla milá slečna už na první pohled a ostatní kolem vypadali také velice přátelsky.

Druhý den, v pondělí, náš program začínal v 9 hodin ráno opět v tělocvičně, kde nás seznámili podrobně s programem na celý den. Obdrželi jsme kapesné na oběd, který jsme si měli zajistit sami v některé z místních restaurací. Čekalo nás totiž Sarajevo City Rally. Každá projektová skupinka dostala papír se záchytnými body, významnými místy, v centru města, kam se každá skupinka musela sama dostat. Dále jsme obdrželi mapu města a jízdenku na tramvaj. Byl to pro nás první kontakt s centrem města, takže jsme neměli tušení, kam se máme vydat, ale i přesto to byl pro mě asi nejhezčí den z celého pobytu. Oběd jsme si dali v místní malé restauraci primo na hlavní třídě starého města, které se nazývá Baščaršija. Každý z nás zkusil jedno z jejich tradičních jídel a za sebe mohu říci, že bylo velice chutné! Odpoledne jsme strávili v hotelu v našem, již tradičním, místě setkání. Měli jsme za úkol najít si jiné partnery, než ty naše projektové a povídat si s nimi o našich zážitcích z rally. Navečer jsme se ještě setkali s ostatními českými učiteli a studenty, kteří se také účastní jednoho z projektů. V 18:30 jsme si došli na večeři, a protože jsme nechtěli strávit první večer celý na pokoji, vydala jsem se s Eszter a ostatními maďarskými studenty zahrát kulečník.

Třetí den jsme začínali opět v 9 hodin. Na programu byl Bazaar of Learning. Tělocvična se přes noc proměnila v bazar s jednotlivými stanovišti, na kterých jsme plnili různé aktivity od kreslení naší představy dobrovolnictví, čtení knih, rozpoznávání vůní a chutí až po balení dárků. Po bazaru jsme dostali čas si v projektových skupinách rozebrat naše plány do budoucna, jakým směrem chceme, aby se náš projekt dále vyvíjel. Poté na nás čekalo volné odpoledne, ovšem ACES nám nabízel exkurze, kterých jsme se mohli, ale nemuseli zúčastnit. My jsme si vybrali prohlídku města s průvodkyní. Po prohlídce, která trvala cca 2 hodiny, jsme měli volný podvečer. Využili jsme ho tedy k nákupu drobných dárků pro rodiny a blízké a samozřejmě jsme ochutnali další z tradičních jídel.

Čtvrtý den byl celý věnovaný workshopům, na které jsme se museli už dopředu zapsat. Já jsem si na dopoledne zapsala worshop „Sit & Stroll“, tedy malou procházku po okolí hotelu s malým piknikem. Během procházky jsme měli různé aktivity jako například najít věc kolem sebe, která pro nás charakterizuje Sarajevo, nebo jsme dostali nakreslené oči a rty a měli jsme jimi oživit neživou věc kolem sebe. Po obědě jsem si chtěla odpočinout, tak jsem si vzala workshop s názvem „Play to learn“. Byl to oddechový workshop, hráli jsme různé hry pro různé příležitosti. Hry jak se s ostatními seznámit, jak se rozpohybovat a jak se rozmluvit. Některé z her jsem použila v projektovém setkání, které se konalo u nás v Táboře, kdy jsme navštívili organizaci Cheiron T. A jelikož tohle byla naše poslední noc strávená v Sarajevu, byla pro nás na večer přichystaná party a karaoke. Bylo to příjemné rozloučení se všemi lidmi, se kterými jsem se za těch pár dní stihla poznat a vážně jich nebylo málo.

Všichni tam byli přátelští a milí, tak nebyl žádný problém se tam s někým seznámit. Nesmím zapomenout zmínit i pohostinnost místních obyvatel, kteří vás lákají do svého obchůdku jen když projdete kolem. A v neposlední řadě stojí za zmínku i chvilka, kterou asi nikdy nezapomenu. Během workshopu Sit & Stroll, kdy jsme byli na náměstíčku, k nám přiběhli malé děti a chtěli po nás peníze, jen o chvilku později přišla žena s dítětem na hrudi a v ruce držela papír, na kterém měla v několika jazycích přeloženo „Prosím, dejte mi nějaké peníze. Moje dítě je nemocné a potřebuje se léčit.“ Pro mě to byl silný zážitek, protože jsem tohle nikdy nezažila, ale někteří ze skupiny, kteří už v Sarajevu byli, říkali, že tohle je tady normální.

Závěrem bych chtěla poděkovat všem za krásný čas, který jsem tam s nimi mohla strávit. Určitě na těch několik dní budu dlouho vzpomínat a doufat, že se s nimi jednoho dne znovu setkám.

Kateřina Jelínková, 2.B

Datum vložení: 29. 9. 2011 10:22
Datum poslední aktualizace: 8. 5. 2020 10:26
Autor: Správce Webu