Linz (Rakousko)

Naše výprava začala v neděli, kdy se všichni, tedy 11 účastníků zájezdu, sešli na nádraží. Za čtyři hodiny jsme byli v cíli. Ubytovali jsme se a večer se šli projít po městě spolu s maďarskými studenty.

Druhý den jsme se setkali ve škole s našimi rakouskými hostiteli. Na programu bylo povídání o obyčejných lidech, kteří se stali hrdiny. My jsme vyprávěli o Michalu Velíškovi, Martinu Spirodonovi nebo Davidu Sukačovi. Poté následovaly zábavné hry. Hráli jsme většinou v kruhu a na židlích. Asi nejzábavnější hra se jmenovala Zip Zap, ve které jsme si vždy vyměnili místa a seznámili jsme se s někým novým vedle nás. Po obědě jsme navštívili azylové centrum pro emigranty. Zde jsem se dozvěděli mnoho překvapivého o životě žadatelů o azyl. Každý emigrant dostává na den 5 euro, nesmí pracovat (to může, až když dostane rakouské občanství). Vyslechli jsme si příběh uprchlíka z Burundi, který je novinář a zůstal v Rakousku poté, co zde byl na kongresu a v rodné zemi mu hrozilo zatčení. Jeho rodina má dodnes problémy s policií, protože se jejich syn nevrátil domů.

V úterý jsme se sešli před ARS Electronica Center. Zde jsme poznali i vyzkoušeli velké množství nejrůznějších technických vynálezů a dalších vychytávek. Mohli jsme si zde zrentgenovat tělo tak, aby nám byly vidět kosti, orgány nebo krevní oběh. Velkým zážitkem bylo 3D kino, kde jsme si sjeli např. Hannenkamm nebo cestovali vesmírem. Po obědě jsme šli do domova důchodců ve čtvrti Franckviertel. Poseděli jsme společně u kávy, zahráli několik her, které bystří paměť i postřeh a na závěr si prošli celou moderní budovu.

Ve středu ráno jsme šli do školy, kde nám rakouští studenti představili výsledky své práce. Někteří z nich pomáhali záchranářům. Po ukončení setkání jsme si vyrazili na tolik očekávané nákupy. A nakonec na vlak směr Tábor!