![]() |
|||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||
|
Zajímavosti ze života studentů na naší školeAnglické divadlo, The History of EnglandDne 29. 11. 2011 jsme se vydali objevovat s herci anglického divadla The Bear Educational Theatre nejrůznější a nejtajemnější zákoutí anglické historie v divadelní hře The History of England (Part I.). Anglické divadlo zavítalo k nám do školy a doslova přeměnilo naši malou tělocvičnu v na prkna, která znamenají svět. Během prvních minut představení jsme se mohli obdivovat zručnost a vynalézavost prvních obyvatel Anglie, výstavbu Stonehenge a příchod Římanů. Dále jsme byli svědky příchodu Anglů a Sasů a následného spojení těchto kmenů, vlády anglosaského krále Alfréda Velikého a vytvoření Anglického království. Tato etapa anglické historie byla zakončena vpádem Normanů v roce 1066, kdy jsme se ocitli uprostřed bitvy u Hastings. Útočili proti sobě Normané a Anglosasové, přičemž bitva dopadla lépe pro Normany, jejich král Vilém Dobyvatel porazil anglosaského krále Harolda II.Godwinsona a získal tak Anglii pod svou nadvládu. A byla tma, nevypadl nám proud, ale museli jsme zavřít oči, abychom si dokázali představit to, čemu Anglie čelila dlouhých 300 let, době temna. Ta v podání herců trvala jen pár sekund, ale publiku se velmi líbila. Z temnoty jsme se přesunuli nejdříve k válce stoleté a potom i k Válce růží, která začala velmi netradičně. Byli jsme rozděleni na 2 týmy, dostali jsme otázky a naším úkolem bylo bedlivě sledovat další dění a správně odpovědět. Vítězný tým byl odměněn dlouhým potleskem protihráčů. V závěru představení se za námi přišla podívat i dcera Jindřícha VIII. Alžběta I., která nám mnohé prozradila nejen o svém životě, přezdívce Královna panna, o své nevlastní sestře Marii Stuartovně, ale také svém otci. Jindřich VIII. na sebe nenechal dlouho čekat a představil nám svůj životní příběh. O krutosti, lásce i touze po synovi nám mnohé řekli všechny jeho manželky. Šest krásných žen, které měli tu čest (nebo také smůlu) žít po boku krále Jindřicha VIII. převyprávělo celý jeho i svůj život a věřte, že to bylo velmi pestré. Vždyť dvě ženy byly nuceny se s ním rozvést, dvě byly popraveny a dvě zemřely přirozenou smrtí. Příběhem Jindřicha VIII. bylo představení zakončeno. Herci předvedli úžasný výkon, celou historii od počátku až do 16.století pojali velmi vtipnou formou a také autentickým provedením. Studenti vytvořili velmi příjemnou atmosféru a s radostí se zapojovali do hry. Teď už jen doufám, že budeme moci zhlédnout i pokračování… Kateřina Žáčková, 3.L
Poznávací zájezd do Paříže a Anglie (14. 10. 2011–21. 10. 2011)Rozlámaní a unavení z autobusu, ve kterém jsme strávili celou noc, jsme se ocitli v 6.30 v Paříži. Vypadalo to, jako by lidé po celé Paříži spali. Spatřili jsme pouze pár odvážlivců, kteří svižně probíhali kolem nás v kraťasech a v tričkách s krátkými rukávy, zatímco my jsme byli v zimním oblečení a drkotali zuby zimou. Paříž se určitě všem líbila, navštívili jsme spoustu památek jako Notre Dame, Louvre, Eiffelovu věž, Vítězný oblouk a díky naší velice aktivní paní průvodkyni jsme stihli i projížďku lodí po řece Seině. Během dne na nás vykouklo i sluníčko a udělalo se hezké počasí, ale naše únava byla velká, a proto jsme se všichni těšili do Formule, kde jsme se konečně pořádně vyspali. Druhý den ve Francii jsme navštívili zámek Versailles, který byl velice krásný. Při průjezdu Paříží jsme se ještě na chvíli zastavili u baziliky Sacre Coeur a udělali několik nezbytných nákupů oblečení přímo v centru módního světa. Poté jsme přejeli do další Formule poblíž Calais nedaleko kanálu La Manche. V pondělí brzy ráno jsme se tunelem přesunuli do Anglie, kde na nás čekalo velice překvapivé počasí, slunečno, ale přesto byl chladný vítr a docela zima. Po krátké zastávce na přímořské pláži v Doveru jsme pokračovali směrem do Canterbury, kde jsme měli dlouhý rozchod. Po obědě jsme navštívili Hever Castle, kde strávila své dětství někdejší manželka Jindřicha VIII., Anna Boleynová. Po prohlídce jsme nasedli do autobusu, kde stoupala nervozita, protože jsme se měli poprvé setkat s rodinami, ve kterých jsme byli 3 noci ubytováni. Lidé z rodin pro nás jezdili postupně s různými auty a viděli jsme obyvatele Londýna různých národností. Někdo bydlel v rodině, kde byli tmavší lidé, někdo bydlel tam, kde byli naopak typičtí Angličané. První večer v rodinách byl, alespoň pro nás, moc fajn. Seznámili jsme se a povídali si o různých věcech. Ráno jsme vstávali v 6:30 a v 7:30 jsme už měli sraz se všemi z našeho zájezdu, opět na místě zvaném Meeting point. Takto se to opakovalo do pátku, ale mezi tím jsme navštívili mnoho památek, obchodů a různých atrakcí. London Eye byl pro všechny skvělý zážitek. Město Cambridge je univerzitní městečko s typickými anglickými uličkami a anglickou architekturou dýchající na vás z každého malebného obchůdku. Měli jsme možnost spatřit Tower Bridge, když se zrovna otevíral a projížděla pod mostem loď. Dále jsme viděli Big Ben. Krátký rozchod jsme měli také na Trafalgar Square, kde byly obrovské hodiny odpočítávající čas zbývající do začátku letních Olympijských her v Londýně. Spousta z nás byla udivena, když jsme vystoupili na Oxford Street. Myslím, že to byl nezapomenutelný zážitek. Ti, co měli zájem, mohli jít do muzea voskových figurín. Pro milovníky kávy byly v Anglii zkrátka nejkvalitnější kavárny, například: Costa coffee nebo Starbucks coffee. Byl to skvělý týden plný nových zkušeností a zábavy, poznali jsme nové lidi jako pány řidiče, kteří byli hodní, zábavní a velice dobří ve své práci. Jsem velice ráda za to, že jsem měla možnost navštívit zrovna Francii a Anglii a tímto bych chtěla za nás všechny poděkovat paní Volfové a Kubové, které tento zájezd zajistily a stejně tak poděkovat samozřejmě i paní ředitelce, která byla po celou dobu zájezdu velice milá a chápavá. Sabina Holotová a Martina Vrtišková, 3. B
Projekt EDISONProjekt Edison se uskutečnil na Obchodní akademii a VOŠE Tábor ve dnech 19. – 26. června 2011. Počátkem roku 2011 přišla nabídka mezinárodní studentské organizace AIESEC na uspořádání týdenního projektu v anglickém jazyce. Tuto příležitost jsme uvítali jako zajímavou možnost, jak studentům přiblížit cizí země prostřednictvím rodilého mluvčího. Dohodli jsme se na vhodném termínu i tématech a koncem června přivítali 5 lektorů z USA, Kanady, Číny, Jižní Koreji a Ghany. Lektoři formou zajímavých prezentací, krátkých videí a hudby představili své země, diskutovali se studenty, využili také nejrůznějších her a kvízů. Projektu se účastnili všichni studenti 1. – 3. ročníku školy v hodinách cizích jazyků. Společný program probíhal také každé odpoledne a večer, kdy si účastníci prošli historické centrum města, zahráli bowling, šli na diskotéku nebo jen společně poseděli. V sobotu jsme pro lektory uspořádali výlet do lázeňského města Třeboň. Projekt Edison byl pro naše studenty zajímavým zakončením školního roku. Během jednoho týdne získali nejen nové informace o zemích lektorů, ale zapojovali se do diskuse a procvičili se v angličtině. Kvalita programu a průběh projektu předčil naše očekávání a v budoucnosti bychom ho rádi na naší škole zopakovali. Děkujeme. Hodnocení studentaKonec roku se blíží, známky jsou uzavřené a všichni jsou už duchem dávno někde na prázdninách. Z této letní letargie nás ale aspoň na týden vytrhl projekt EDISON, kterého se naše škola společně s Táborským soukromým gymnáziem zúčastnila. Díky tomuto projektu jsme zažili velmi netradiční hodiny jazyků. Místo obvyklé výuky byli v našich hodinách přítomni cizinci, kteří nás zábavnou formou seznamovali se svou zemí a její kulturou. Měli jsme zde zastoupené země ze všech koutů světa, přičemž se jednalo o země velmi rozdílné. Byla zde zastoupena Kanada, USA, Čína, Jižní Korea a Ghana. Všichni vyučující byli vysokoškolští studenti, tím pádem jejich angličtina byla na velmi vysoké úrovni. Za sebe mohu prohlásit, že jsem velmi uvítal možnost procvičit si svou angličtinu při rozhovoru se zahraničním mluvčím a také jsem se ji snažil naplno využít. Zároveň i pro cizince, kteří již předtím poznali pár českých škol, byl tento projekt zajímavým způsobem jak poznat naši kulturu. Proto se i oni ptali na náš způsob života a naučili se od nás několik českých vět a slovíček. Během svého několikatýdenního českého pobytu měli také nespočet příležitostí ochutnat pověstné české pivo, které jim velmi chutnalo. Taktéž se i seznámili s naší současnou kulturou, například Kanaďanka Julie si našla čas na návštěvu hudebního festivalu Votvírák 2011. Program na naší škole můžeme rozdělit na dvě části, na školní a mimoškolní. Školní část se odehrávala o hodinách jazyků, kdy každá z nich byla vedena jedním zahraničním lektorem, který ve svém programu netradiční formou ukázal život ve své zemi. Také jsme se o těchto hodinách naučili i něco málo z jejich rodného jazyka, takže po tomto týdnu jsem již schopný říct někomu čínsky ahoj či děkuji nebo se v jazyce ghanského kmenu Ašanti zeptat „Jak se máš?“. Také jsme se seznámili s místní hudbou a při hodině s jihokorejskou lektorkou jsme se dokonce učili zazpívat jejich písničku. Druhá část programu byla neoficiální. Po skončení školy se ti, kdo měli zájem, sešli s cizinci a vymysleli jim program, aby lépe poznali Tábor. Sám jsem se tohoto programu dvakrát zúčastnil a troufám si prohlásit, že jsme se jako hostitelé ukázali ve velmi dobrém světle. Akce se konaly každý den. V pátek jsme společně nejdříve vyrazili posedět do jedné z místních táborských hospod a poté jsme se odebrali do hudebního klubu Kotnov. Panovala zde skvělá atmosféra, dokonce i DJ nás pochválil za to, jak jsme roztančili parket. Další den následoval výlet do Třeboně a exkurze do tamního pivovaru Regent. Večer jsme se však my, druháci a třeťáci, spontánně rozhodli zajít s Kanaďankou Julií naposledy společně posedět. Později jsme se i rozhodli pro návštěvu diskotéky, která se konala v hotelu Palcát. Večer se tedy malinko protáhl, ale bylo to pro nás příjemné rozloučení. Za sebe mohu prohlásit, že těch pár dní mezi 20. – 25. červnem už budou asi navždy zapsané v mojí paměti. Byla to skvělá příležitost jak potkat zajímavé lidi, kteří žijí na úplně jiném koutě zeměkoule než my a jsem rád, že díky facebooku s nimi mohu zůstat v kontaktu alespoň elektronicky. Z rozhovoru s mými spolužáky si myslím, že i oni byli s průběhem projektu spokojeni. Přál bych si, aby se tento projekt za rok zopakoval. Radim Bílý, student 2. ročníku
Poznávací zájezd do Paříže a Anglie (8. 10. 2010-14. 10. 2010)Dne 8. 10. 2010 se studenti Obchodní akademie vypravili na dalekou cestu do Francie a Anglie. Nejprve jsme zamířili do Paříže, která je od nás vzdálená zhruba 1100 km. Cesta utekla poměrně rychle. Již v 7 hodin ráno jsme byli na místě a začali objevovat kouzla hlavního města Francie. Jen co se malinko rozednilo, všichni vytáhli svůj fotoaparát a s nadšením fotili vše kolem sebe. V Paříži jsme spatřili spoustu historických a umělecky významných staveb. Mezi ně patří např. slavná katedrála Notre Dame, univerzita Sorbona, most Alexandra III., Invalidovna, museum Louvre atd. Oddechovou částí byla projížďka lodí po řece Seině. A teď už se pomalu dostávám k nejvyššímu bodu dne a tím je proslulá Eiffelova věž. Z výšky 300 m se před námi rozprostřela Paříž, osvícená odpoledním sluncem, v celé své kráse. Večer jsme se rozloučili s tímto romantickým městem a odjeli na ubytování do F1, kde jsme strávili noc. Po snídani jsme se vydali do přístavního města Calais, odkud jsme se přepravili Eurotunelem pod kanálem La Manche. Čekala nás prohlídka města Canterbury s návštěvou Canterburské katedrály, kde jsme shlédli nedělní anglickou mši. Poté jsme zamířili na Hever Castle – domov manželky Jindřicha VIII. Součástí hradu bylo jezero, vodopád, zapeklité bludiště a upravené zahrady, kde jsme strávili zbytek dne. Večer jsme se ubytovali v hostitelských rodinách. Třetí den následovala prohlídka Londýna. Zde jsme viděli Big Ben, Westminster Abbey, Houses of Parlament, Downing Street, Trafalgar Square, Busckingham Palace, China Town, Oxford Street a spoustu dalších zajímavotí. Vychutnali jsme si piknik v St. James´s parku. Odpoledne jsme navštívili museum voskových figurín Madame Tussaud´s. Součástí musea byla i hororová část, ze které nevyšel nikdo z nás bez sebemenšího strachu. Také nesmím opomenout shlédnutí animovaného filmu ve 4D kině. Následující den jsme navštívili město Windsdor s procházkou k nejstarší chlapecké škole v Etonu. Odpoledne jsme si prohlédli nejstarší anglické univerzitní město – Oxford, kde jsme mimo jiné viděli místo filmování Harryho Pottera. Závěrečný den jsme opět strávili v Londýně, kde jsme měli možnost vyfotit se u Tower Bridge, navštívit hrad Tower s korunovačními klenoty a Britské museum. Zbyl i čas na posezení v jedné z příjemných kavárniček. Třešničkou na dortu byla večerní projížďka London Eye, při níž jsme spatřili nádherně osvícený Londýn. A pak už následovala cesta domů. Tento zájezd prohlašuji za vynikající. Počasí nám celý týden přálo. Ten pravý anglický déšť a mlhu jsme naštěstí nezažili. Procvičili jsme si anglický jazyk a zjistili, že když je potřeba, domluvíte se s lidmi v jakékoli zemi. Není co dodat, byl to nezapomenutelný týden plný zážitků a poznávání nových míst. Štěpánka Michalová, 2.L
Projektové setkání Linz, 24. – 26. 1. 2010![]() 24. 1. 2010 – 1. DENV půl deváté jsme měli sraz na vlakovém nádraží v Táboře, odkud nám jel přesně v devět hodin vlak do Lince. Cesta byla krásná, ale dlouhá. Jeli jsme tři hodiny, při kterých jsme spořádali zásoby od našich maminek. Pečené toasty voněly celým vlakem, až se olizovali i strojvedoucí. Ve 12:15 jsme byli na místě a už na nás čekala milá paní učitelka z OA v Linci. Dovedla nás do místního muzea, kde nás nechala na pospas velkoměstu. V muzeu jsme se dozvěděli o technologii, archeologii, historii a přírodních krásách. Ve tři hodiny jsme měli sraz u pokladny muzea a společně jsme mílovými kroky vyrazili v dvoustupňovém mrazu do centra, odkud nás starodávná tramvaj odvezla na turisticky vyhledávanou vyhlídku Postlinberg. Kvůli nepřízni počasí jsme téměř nic neviděli. Ve čtyři hodiny jsme se vrátili na ubytovnu, kde jsme se ubytovali a v šest hodin se těšili na večeři. Po večeři jsme se všichni rozprchli do svých pokojů a každý zamířil do teplé sprchy a postele. 25. 1. 2010 – 2. DENDruhý den v Linci byl pro nás velmi zajímavý. Kolem osmé hodiny jsme se dopravili do školy, vyšlapali snad 100 poschodí a nespočet schodů, kterých ve skutečnosti bylo mnohem méně a společně jsme se vřítili do učebny, kde nás vítala třída, hned na první pohled, moc příjemných a přátelských lidí. Poté jsme byli rozděleni do několika skupin, ve kterých jsme společně pracovali a hovořili o daných tématech. Poté přišli na řadu prezentace, které jsme všichni pečlivě zpracovali. Poté následovala přestávka na oběd. Odpoledne nás naši noví kamarádi provázeli městem, ukazovali významné budovy a stavby a seznamovali nás s historií Lince. Procházka byla krásná, ale v mrazivém odpoledni nám brzy byla zima, takže jsme se rychle uchýlili do blízkých kaváren a nákupních center. Necelé tři hodiny jsme měli možnost zakoupit dárky pro naše blízké, něco hezkého na sebe nebo se jen tak procházet krásnými ulicemi města. Poté jsme všichni celí zmrzlí čekali na autobus, který nás vezl k naší ubytovně, kde na nás čekala teplá večeře. Po večeři jsme se rozprchli do pokojů a každý jsme strávili večer podle svého a těšili jsme se na následující den. 26. 1. 2010 – 3. DENRáno jsme se vzbudili všichni rozlámaní. V sedm hodin jsme šli na snídani. Poté jsme se sbalili a v půl deváté odcházeli na poslední dopoledne za našimi rakouskými přáteli. Všichni jsme ještě jednou přednesli své připravené prezentace z 60.let před zástupci nadace z Vídně, kteří tento projekt sponzorují a pomalu jsme se rozloučili. Kolem poledne jsme měli hodinový rozchod na jídlo. A nakonec jsme šli do elektronického muzea, kde jsme viděli plno zajímavých vynálezů a technologií s půlhodinovým 3D kinem o vesmíru. V půl čtvrté jsme všichni nastoupili do vlaku a užívali si zpáteční cestu domů. Šárka Vracovská, Hana Grigárková, 2.A
Představení divadelní skupiny „The Bear“I tento školní rok k nám opět zavítalo anglické divadlo „The Bear“. The Bear Educational Theatre je česko-anglická divadelní a produkční společnost. V rámci jejich představení vyučují angličtinu zábavnou formou. Tentokrát jsme si procvičili předpřítomný čas a řešili detektivní zápletku „krádež ve zlatnictví“. Na začátku jsme se seznámili se způsobem tvoření předpřítomného času a přeložili různá slova, která byla důležitá pro porozumění příběhu. Potom se herci vydali do našich řad a pokládali nám různé otázky, např.: Have you ever flown by plane? Have you ever swum in the sea? Snažili jsme se komunikovat, přestože jsme úplně všemu nerozuměli. Jednalo se o příběh dvou bratrů – Marcuse a Stevena. Marcus chodil s Lucy a Steven mu ji záviděl, proto se často vydával za svého bratra Marcuse. Marcus přichází za detektivem Frankem Novotnym, aby mu v tom nějak zabránil. Navzájem o sobě Lucy lhali, aby ji získali. Ve zlatnictví dojde ke krádeži a každý z bratrů svaluje vinu na toho druhého. Na první pohled vše ukazuje na Stevena, protože byl drogově závislý a neměl peníze. Nakonec se ale ukáže, že zlodějem byl Marcus. Klíčem k vyřešení případu bylo porozumění předpřítomnému času. Představení se všem studentům velice líbilo a trojici herců odměnili velkým potleskem. Jejich návštěvy u nás jsou přínosné, protože můžeme látce mnohem lépe porozumět. My se s nimi sice už příští rok na této škole nesetkáme, ale ostatní se mohou těšit na jejich další návštěvu. Karolína Klejnová a Petra Pychová, 4. A
Výlet tříd 3. B a 2. L do automobilky Škoda a.s. dne 15. 10. 2008Jelikož jsme ekonomická škola a pracujeme na projektu Comenius, rozhodli jsme se spojit užitečné s příjemným a naplánovali si výlet do mladoboleslavské „Škodovky“. Středečního rána se již zmíněné třídy sešly na parkovišti u vlakového nádraží, kde na nás již netrpělivě čekal dozor v podobě pí profesorky Jandlové a Míkové a p. profesora Turka. Plni očekávání jsme nasedli do autobusu a vyrazili směr Mladá Boleslav. V 10 hodin jsme přijeli na místo určení, před muzeum Škody Auto a.s. Byli jsme rozděleni na dvě skupiny podle třídy. Žáci 2. L zůstali v muzeu, kde je čekaly dva krátké filmy o historii a výrobě aut v Mladé Boleslavi. Následně si s průvodcem prohlédli výstavní expozici od kola značky Laurin & Klement až po dnešní WRC speciály Octavie a Fabie. Byla zde možnost si prohlédnout i bohužel sériově nevyráběný koncept Škody Tudor. My jsme se zatím projeli areálem závodu. Navštívili strojírenskou halu, kde se vyrábějí motory 1.2, 1.4 a 1.6 FSI a spojky. Projížďka dále pokračovala okolo haly na výrobu Octavie, která patří mezi nejmodernější na světě. Druhá a poslední zastávka byla v hale na montování modelu Fabie. Zde byla možnost vidět smontování Fabie od holé šasi (karosérie) až po skoro hotový model. Průvodce nám také prozradil výrobní a personální politiku firmy. Následně jsme si vyměnili s našimi mladšími spolužáky trasy a nás čekalo muzeum. Po tříhodinové prohlídce jsme měli možnost prohlédnout si volně okolí areálu. Ve 3 hodiny jsme se vydali zpět do Tábora. Výlet se mi velmi líbil a jsem rád, že jsem se ho mohl zúčastnit. Dozvěděl jsem se hodně věcí o naší největší automobilce. Jiří Hrdlička, 3. B
LINZ 2008, 5. 5. – 7. 5. 2008Začátkem května jsme se vydali na třídenní návštěvu Obchodní akademie v Linzi, kterou jsme završili naši práci na projektu eTwinning THEN&NOW. Náš program: Po příjezdu do Linze jsme v doprovodu pana učitele Hubera-Kirchbergera, který na nás čekal na vlakovém nádraží, šli na Obchodní akademii v Linzi. Byl tu pro nás připraven oběd (řízek s rýží a salátem). Po obědě jsme si vyslechli program všech 3 dní. Později jsme se vydali do města, kde jsme navštívili katedrálu, místní kostel a náměstí, prošli jsme různými ulicemi a viděli jsme různé zajímavé, znamé budovy. Také jsme si vyslechli referáty o daných místech, které si připravili naši kamarádi z Linze. Po dlouhé procházce po Linzi jsme se vrátili zpět do školy, ujali se nás naši ubytující a vyrazili jsme plni očekávání směr jejich domov. Každý z nás logicky strávil večer jiným způsobem. Někdo z nás jel zpět do centra města na zmrzlinu, jiní zůstali doma nebo se někam vypravili s rodinou. Druhý den jsme měli naplánovanou cestu do Salcburku. Vlakem jsme jeli asi hodinu. Prošli jsme celým Salcburkem, navštívili nejznámější ulici a památky. Samotné centrum není zas tak velké, takže jsme dostali dlouhý rozchod, který jsme využili na nakupování a občerstvení. Lidé, prodávající u stánků, byli velmi přátelští a dokonce jeden osobně zná Tábor. Všichni jsme se ale shodli na tom, že Salcburk je moc pěkné město a byli jsme rádi, že jsme dostali možnost se sem podívat. Po návratu ze Salcburku jsme se odebrali do místa ubytování. Opět každý trávil večer jinak. Každopádně jsme byli všichni unavení a zralí na spaní. Třetí den jsme dopoledne pracovali na prezentacích, které jsme za půl roku vytvořili. Nejdříve se pustila naše prezentace a každý z nás popisoval připravenou budovu, ulici či jiné místo. Poté nastoupili spolužáci z Linze. Všem se prezentace moc vydařila. Po prezentacích jsme se prošli celou školou, viděli jsme dokonce i místní tělocvičnu. Zavítali jsme také do knihovny, kde bylo možno jít na internet nebo si prohlédnout jakoukoliv literaturu. Později jsme dostali oběd (lazaně) a měli rozchod po městě. Poslední zajímavé místo, které jsme v Linzi navštívili bylo muzeum elektroniky. Mohli jsme si vyzkoušet různé hry, kreslení, modelování úplně jinak – v 3D rozměru. Všechno bylo obzvláště zajímavé, určitě to stálo za to. Pak plni zážitků z celého pobytu jsme vyrazili směr Tábor. Naše dojmy: V rodině bylo velice přátelské prostředí. Asi každý si všimnul, že mají velice krásné, luxusně vybavené domácnosti. Po celou dobu jsme procvičovali angličtinu, někteří také němčinu a někteří dokonce měli to štěstí (nebo smůlu) a v rodině mohli mluvit pouze česky, jelikož jeden ze spolužák z Linze měl rodiče ze Slovenska. Celkově jsme si vyzkoušeli úplně něco jiného, poznali jsme nové prostředí. Navázali jsme mnoho nových přátelství. Někteří se dokonce více skamarádili se svými ubytujícími přáteli. Byla to velice dobrá zkušenost a rádi budeme vzpomínat. Jana Kavalská, 2.B
EUROSCOLA, 25. 4. 2008, Evropský parlament, ŠtrasburkDíky internetové soutěži Euroscola měla třída 2.B, OA a VOŠE Tábor možnost zúčastnit se setkání mládeže 22 členských zemí EU. Uskutečnilo se v pátek 25. dubna v budově Louisse Weiss Evropského parlamentu ve Štrasburku. Studenty doprovázela ředitelka školy Mgr. J. Turanová a vyučující Mgr. A. Jandlová s Ing. I. Trpákovou. Na cestu směr Francie jsme se vydali ve středu večer. A ráno, po devíti hodinách jízdy autobusem, jsme byli ve Štrasburku. Čtvrtek jsme strávili prohlížením památek a prošli jsme se i Malou Francií, tak proslulou svými hrázděnými domy a říčními kanály. V centru jsme potkávali skupinky mladých lidí, našich zítřejších diskusních partnerů. Návštěvu Štrasburku jsme zakončili výletem lodí, která nás provezla historickým centrem až k Evropskému parlamentu. Tam jsme v pátek ráno začínali náš celodenní program. Studenti měli možnost usednout do křesel evropských poslanců, účastnit se debat týkajících se budoucnosti Evropské unie a také hlasovat o jednotlivých zprávách. Během dopolední části zástupci studentů představili své školy, poté všichni společně vyslechli informace o aktuálních otázkách Evropské unie (např. schvalování Lisabonské smlouvy a změny, které přineslo rozšíření na současných 27 členů) a během diskuse se zajímali o současný postup EU v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, pozice eura ve světě nebo o spolupráci se světovými velmocemi USA a Čínou. Jednání probíhala převážně v angličtině, v menší míře potom ve francouzštině a němčině. Účastníci mohli využít překladu tlumočníků ze sluchátek. Hlavní debata studentů v 6 pracovních skupinách se týkala demokracie, životního prostředí, vzdělání, zaměstnanosti, kultury a role EU ve světě. Odpolední program vyvrcholil v hlavním zasedacím sále hlasováním o vypracovaných zprávách a závěrem hry Eurogame, do kterého postoupila i naše zástupkyně Jana Hejná. Soutěže se účastnila čtyřčlenná družstva různých národností a odpovídala na otázky ve 20 evropských jazycích, nejdříve musela otázky přeložit, a potom správně odpovědět. Takový byl náš den v parlamentu. Zakončili jsme ho večeří ve francouzské restauraci Ancienne Douanne a poté jsme vyrazili na zpáteční cestu domů. Studentské ohlasy„Jako první nás zaujalo malé náměstí uprostřed budovy parlamentu a také velký počet kamer, které nás střežily na každém kroku.“ „Uchvátil nás hlavní půlkruhový sál Hemicircle, ve kterém jsme si poslechli prezentace ostatních škol.“ „Po vydatném obědě začala hra Eurogame, která byla zábavná i poučná a umožnila nám se seznámit se studenty jiných národností. Bylo vidět, že každý je vlastenec a upřednostňuje svou zemi.“ „Při zasedání v parlamentních výborech jsme se tolik do diskuse nezapojili, ale zaujal nás zájem některých studentů o určitá témata, kdy se byli schopni i pohádat.“ „V pracovní skupině jsme si zvolili předsedu, který poté řídil celou diskusi, a redaktora s úkolem zapisovat celou diskusi a vyvozovat závěry.“ „Jediným naším problémem byla odlišná francouzská angličtina a složitá domluva v centru města.“ Mgr. Alena JandlováZde se můžete podívat na krátké video z návštěvy: Minutový sestřih z návštěvy Prezentace pro studenty naší školy
Návštěva rakouských studentůVe dnech 16. – 18. října 2007 navštívili naši školu studenti OA Linz. Začínáme pracovat na novém projektu eTwinning, který se tentokrát bude týkat našich měst, a setkání jsme využili k vzájemnému seznámení. První den jsme věnovali Táboru. V rámci poznávací soutěže dostaly česko-rakouské skupinky mapu města s trasou a úkoly. Během procházky centrem města si studenti také fotografovali místa, kterými procházeli a na závěr vytvořili prezentaci v PowerPointu. Druhý den jsme se společně prošli historickou Prahou. I v půli října je město plné turistů, a když přeje počasí, každý se rád projde starými uličkami a obdivuje působivou architekturu. Závěrečný den se studenti vypravili do Českých Budějovic a prohlédli si pivovar Budvar. Rakušané odjížděli spokojeni, pro některé to byla první návštěva České republiky. Postřehy našich studentů:
Poznávací zájezd do Anglie (London – Stonehenge – Cheddar – Bath)
|
||||||||||||||